Můj člověk...
Má panička se jmenuje Zuzka. Jejím koníčkem je hlavně agility. Kdysi, když jsem byl ještě malinkaté jak říká "ňuňátko" ve svém pokojíčku foukala do dlouhé roury, která při tom vydávala hlasité zvuky, moje i Kimíkova ouška velmi trpěla, tudíž jsme velmi rádi, že s tím rámusem skončila. Zároveň chodila do nějakého kroužku, ve kterém na sobě nosila bílé cosi, prý kimono a v pase byl pásek, nejdřív bílý, potom žlutý a nakonec zelený...doma má nějaké boxovací rukavice, kterými mě párkrát bacila do mého nosánku :(. Nyní každý čtvrtek někam odchází, ale to ještě nevím kam, až to zjistím, tak o tom svýma pacičkama napíšu.
Skoro každý den přichází dost pozdě, takže se bohužel polední papání nedělá :'(. Jakmile přijde, vyvenčí nás a umyje... pak něco vytváří. Párkrát se již stalo, že přišla a strašně nadávala sprostě, a to tak, že doslova nepadlo nic slušného, kromě pozdravu na nás. Nadávala na cosi a říkala tomu - škola, ale nepochopil jsem, co to slovo znamená, podle mě asi něco jako sliz?!
Její heslo (aspoň si to myslím:-)): Chovej se ke zvířátkům dobře, protože když to nedokážeš, tak se těžko dokážeš chovat dobře k lidem.